Amnestie aneb Vězeň v koutě!

Již po delší čas, tj. od oné nešťastně udělené amnestii prezidenta ČR, se nemohu osobně ubránit dojmu, že není již do budoucna opakovaně možné, aby vězeň odpykávající si svůj (nepodmíněný) trest byl ze dne na den - tzn. nečekaně, bez jakékoliv delší přípravy - opětovně propuštěn svobodu, tak jak jsme toho byli svědky v několika posledních dnech.

Vězni jsou ve většině případů tzv. citově a společensky vykořeněni, nemají své vlastní zázemí, pevnou oporu v rodině, nutné životní jistoty, které paradoxně nabyli až ve vězení. Každý člověk, ať již mladé rodiny (s dětmi), studující, čerstvě pracující mají potřebu se osamostatnit, se pevně ukotvit a následně také uplatnit v životě. Vězeň je avšak vytržen z reálně fungující společnosti, postrádá zásadní hodnoty, a je tak posléze odkázán na pomoc ostatních (tzn. na sociální úřady, centra, kurátory apod.). Ve společnosti, vrátí-li se do ní vůbec, bude ale vždy konfrontován se svoji minulostí (tzn. stigma), která mu znemožní úspěšný návrat do společnosti. Nikdy již nezíská trvalé životní jistoty opírající se o hodnoty, potřeby typu: „mám střechu nad hlavou, mám si kam večer kam lehnout, mám co jíst, moci býti lékařsky ošetřen, býti finančně nezávislý, býti na trhu práce konkurenceschopný etc.“ Ba naopak, často jsou všichni ve velké finanční tísni (tzn. tíží je dluhy, ztráta příjmu), jsou bez vzdělání, a z tohoto důvodu jim nečekaný pobyt na svobodě přidanou hodnotou není!

Vězeň, jenž se pak ocitne „chtě nechtě“ na svobodě, řeší akutně základní potřeby, na které si ve vězení navykl. Nemá přirozeně moc možností, jak je získat zpět, aby vůbec ve společnosti přežil. Amnestie prezidenta ČR tak způsobí, že se buď z amnestovaného vězně stane tzv. recidivista (v důsledku svých životních potřeb spáchá vynuceně nějaký trestný čin, závažný delikt, který mu je na delší dobu opět spolehlivě „zajistí“!), nebo spáchá v důsledku své bezvýchodné životní situace sebevraždu (viz otázka frustrace a psychopatologie), a nebo se vskutku - za pomoci ostatních, bližních svých - ve společnosti konečně uchytí (tj. velmi ojedinělý jev)! Ale ani tak nemá zaručeně vyhráno!

Neplánovaná amnestie prezidenta ČR je tak, alespoň tedy dle mně, pouhým vstřícným krokem vůči vlivným, movitým, zámožným lidem (viz zločincům typu - Miroslavu Vlastníkovi, soudci Jiřímu Berkovi, Petru Pitrovi, Miroslavu Provodovi, Karlu Srbovi, tunelářům z H-systemu, silničnímu pirátu A. Trpišovskému apod.), nikoliv vůči ostatním odsouzeným, těm nepomůže. Ba naopak, staví většinu z oněch 7 tisíc propuštěných do velmi nelehké životní situace, nezáviděníhodné role, z které se stává de facto „začarovaný kruh“! Pomalu můžeme hovořit, co se jejich následných aktivit na svobodě týče, takřka o pudové záležitosti, ano. Zde nastává krutý boj o přežití, pomineme-li ještě onen velkorysý sociální příspěvek v hmotné nouzi ve výši 1.000 Kč, na který mají všichni po propuštění nárok!

Amnestie udělená plošně nic nevyřeší, jejich stávající problémy neřeší, jenom zadělává na následnou vlnu příchozích recividistů a opětovné - byť vynucené - společenské násilí. Uvidíme všichni až časem, kolik jich skutečně přibude… O iracionalitě tohoto silně populistického kroku ale nelze pochybovat! 

A propo, Václav Klaus, brblající stařík, je spojován na začátku své politické kariéry se zpackanou kupónovou privatizací (viz zlatá éra Viktora Koženého) a na sklonku svého života zase s odfláknutou, totálně nepromyšlenou amnestií, která s definitivní platností ruší velkou řadu spáchaných hospodářských deliktů, vysokých trestů uděleným bohatým českým podnikatelům (nejenom z devadesátých let),... No, jistá paralela by tu i byla, že!  

Více k propuštěným lidem zde:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Amnestie_V%C3%A1clava_Klause

                       <> Pozor, tady jde vážně o "kejhák" :-))), pozor!! <>

S přátelským pozdravem a neochvějnou láskou v srdci

Váš pravdomluvný občan, moralizující kritik

Autor fotografie a krátkého komentáře: Bomberious