<> Hledání básníkova snu <>(Ne)všední úvahy o stavu české společnosti...

Babylonské zmatení jazyků aneb Mluvme rukama nohama!

Publikováno 16.02.2013 v 12:01 v kategorii O bohémství, utrpení, přečteno: 562x

„Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“, slýcháváme od ostatních vždy, když se váhavě rozhodujeme pro studium jednoho, či více cizích jazyků. Ne nadarmo, cizí jazyk jako zásadní nástroj každodenní lidské komunikace otevírá studujícímu doposud nepoznané, avšak mnohdy velice atraktivní, komnaty vzdálených světů, o jejichž pekelné rozmanitosti, skrytém bohatství, úsměvné absurdnosti nevědí mnohdy ani sami rodilí mluvčí. Interkulturní komunikace neboli „vzájemné poznávání a obohacování kultur“, v dobrém jak negativním slova smyslu míněno, je stará jako lidstvo samo! Z literárních dějin tak již velmi dobře např. víme, že Napoleon Bonaparte, významná osobnost Velké francouzské revoluce, studovala anglický jazyk, či o neskutečně tvrdém zápasením Marka Twaina, proslulého amerického literáta, s německým jazykem, jehož platné zákonitosti, principy nedokázal nikdy uceleně vstřebat! Jak moc se vztekal…

 

 

A přesto se i dnes, tj. zhruba 23 let po pádu nechvalně proslulé železné opony, musíme smířit s tím, že nejsme - jako země ležící v samotném srdci Evropy - nejenom dostatečně jazykově vzděláni, nýbrž ani didakticky vybaveni! Pro příklady nemusíme chodit ale vůbec daleko. Jen na příkladu k dnešnímu dni (ne-)vydaných jazykových učebnic je více než patrné, že se v této zemi výuce cizích jazyků nevěnovala delší dobu náležitá (akademická) pozornost! Popularitě se po pádu socialismu začínaly těšit především západní jazyky, tzn. angličtina, němčina a francouzština, které de facto předznamenaly zánik tolik nenáviděné ruštiny. Velký zájem byl pak tehdy také o méně tradiční jazyky, které byly vyučovány na veřejných VŠ, či soukromých JŠ! Dokonce se stály na jazykové kurzy na ulicích dlouhé fronty! Pamětníci velmi rádi vzpomínají na dobu, kdy je např. studiem angličtiny provázely dnes již kultovní postavy olomouckého prof. Jaroslava Peprníka apod.

 

 

<> Tehdy používali všichni pouze sešity, notesy, učebnic byl velký nedostatek. Učit mohl de facto každý, kdo měl pro výuku dispozice, "studium jazyků" byla obrovská móda. Dnes je znalost "AJ" vnímána již jako samozřejmost, bez které se ve společnosti neobejdete. O knihách jako tato se tenkrát nikomu ani nesnilo! <>  

 

 

<> Malá vzpomínka. Populární (ženský) časopis "Burda" z období socialismu, pochopitelně v jazyce ruském, ano! Hlavním tématem byla zásadně móda, šití a pletení (vzory) aj. <>

 

 

Velmi závažným problémem, s kterým jsme se ještě nedokázali zcela vypořádat, zůstává zaostalost, nepoužitelnost jazykových materiálů z období socialismu, které ve společnosti ještě stále kolují! Témata, lexikální zásoba jednotlivých výukových lekcí je postižena onou dobou natolik, že jsou pro budoucí studium jazyků více než nevhodné! Ano, netýká se to sice všech, valné většiny ale určitě ano! Velká řada z nich by si jistě zasloužila opětovné vydání!!

 

 

Kvalitní didaktické pomůcky, tj. česky psané jazykové učebnice, cvičebnice, gramatiky, či slovníky, které by nebyly postiženy ještě tzv. „normalizační mluvou“, postrádají k dnešnímu dni studenti albanistiky, bulharistiky, makedonistiky, opomíjené polonistiky, zanedbávané rumunistiky (jen FF UK!), serbistiky, turkologie, či veřejností podceňované ukrajinistiky. Světlo světa stále nespatřily ale učebnice baltských jazyků, tj. tedy estonštiny, litevštiny a lotyštiny. I když je nutno nahlas a zcela objektivně říci, že se situace na českém knižním trhu, alespoň z pohledu románských a skandinávských jazyků, v posledních letech rapidně zlepšila, a to zejména díky vynikající (ediční) práci nakladatelství Cpress (tj. Computer Press), Karolinum a Leda! Záslužná to činnost, hluboce se ukláním!

 

<> Studenti těchto dvou románských jazyků si nemohou stěžovat, jejich studijní obory jsou publikačně zabezpečeny dokonale, což se nedá říci o níže popisované rumunštině :-(.<> 

 

 

<> Takřka jediné materiály ke studiu rumunštiny v ČR, a to se píše r. 2013. Učebnice doc. Jiřího Felixe z r. 1965 je dnes jediná (akademická) publikace, která nás seznamuje se základy tohoto (těžkého) románského jazyka. Kromě těchto dvou uvedených děl (viz výše malý kapesní slovník doc. Felixe) existuje ještě nedávno vydaný slovník autorky A. I. Ionescu (viz nakl. Leda, 2002, 296 s., A5) a malý knižní pokus pí. Mgr. Lucie Gramelové. Kdysi dávno byly vydány také i dvě "Cvičebnice rumunštiny I. a II. díl" Antonína Křečana, ale ty jsou dnes na českém trhu nesehnatelné. Studenti romanistiky FF OU pak mají k dispozici kvalitní a rozsáhle vypracované skriptum ing. Božetěcha Davida, překladatele, který na univerzitě v Rumunsku studoval! Mají opravdové štěstí, mohou-li pod ním předmět nepovinně studovat. Co k tomu říci, pak se hlašte na pražskou rumunistiku (obor - FF UK), když máte jenom tyto výukové materiály, které nekorespondují se současnými potřebami VŠ studentů... Pole neorané jest česká rumunistika! O personálním zabezpečení a budoucnosti tohoto malého oboru raději nemluvě. Co na zabezpečení tohoto filologického oboru říká tzv. Akreditační komise ČR? Jaká je jeho vize, ví to tam skutečně někdo? <>  

 

 

Je veliká škoda, že Češi nedokáží plně využíti potenciál, který ve svém vlastním jazyce mají. Český jazyk je klasifikován americkým ministerstvem zahraničních věcí jako jeden z nejtěžších jazyků na světě, samozřejmě, spolu s ostatními slovanskými jazyky! A přitom ona jazyková obtížnost (tj. fonetika, morfosyntax) by měla býti naší velkou výhodou při studium cizích jazyků! Když si - při této příležitosti - vzpomenu na plynulou češtinu (=> mj. perfektní výslovnost Ř!!) legendární finské zpravodajky Lieko Zachovalové, která strávila v Československu více než ¾ svého života, či na amerického novináře žijícího trvale v ČR Erika Besta, jehož čeština je na Američana nestandardně vysoce kvalitní, je mi vážně trochu i smutno! Finština je nadmíru těžká (tzn. skupina ugrofinských jazyků => deklinace, konjugace!), ano, tiše kývajíc souhlasím, ale angličtina je přeci z pohledu dosaženého vývoje češtiny velmi primitivním jazykem? "Tak kde je tedy chyba?", se ptám. Díky svému mateřskému jazyku bychom přeci neměli míti větší obtíže při studium jakéhokoliv z cizích jazyků! Evropské statistiky, jak se lze dočísti, hovoří bohužel jinak!

 

 

Závěrem si dovoluji říci, že se nikdo nikdy nenaučí žádný cizí jazyk, pokud náležitě nepochopí, neovládne svůj jazyk mateřský (tzn. jazyk jako systém!), neboť to je právě onen odrazový můstek, z kterého každý začíná! Aktuálnost didaktických pomůcek je také nepostradatelnou součástí, která by neměla zůstat při kvalitním studiu jazyků opomenuta! Nezměníme-li se v těchto dvou uvedených aspektech, nerozvineme nikdy svůj skrytý (jazykový) potenciál...

 

 

S poděkováním

 

 

Autor přiložených fotografií a komentáře: Bomberious

 

 

 


ertz.cz Ulož.to - sdílej snadno data LeteckaPosta.cz Hyperinzerce - inzerce zdarma, inzeráty, bazar