Životabudiče magie

Jistě se vám již také někdy stalo, že jste v onom nelehkém okamžiku všedního dne potřebovali nalézt nějaký zázračný lék, lektvar, mocnou to sílu, která by vám FYZICKY pomohla udolat, zvládnout všechny povinnosti a překážky, které vám i mně život - a to s určitou radostnou nevypočitatelností a kyselým úsměvem na rtech - dennodenně klade pod nohy.

„Kde ale tedy vzít onu zázračnou sílu, pohyb tajemných čar, energii k naplnění, uskutečnění svých povinností, když ji již v těle od rána dosyta není? A je-li člověk skutečně zdráv a chce-li jí jíti naproti!“, se nahlas - bez obdržené odpovědi - ptám. Není to o motivaci, to v žádném případě! Přemýšlím-li, vzpomínám si nyní náhle na jednu českou skladbu, píseň od muzikanta Dalibora Jandy, jejíž název všichni bezpečně znají a jež popisuje alespoň částečně - nikoliv avšak primárně - přesně to, o čem zde nyní hovořím. Ta skladba zní doslova „Ty jsi můj benzín“!...

Dle mě má každý z nás již svůj vlastní osvědčený tzv. „životabudič“, o němž může zaručeně s palcem nahoru říci, prohlásit, „tohle mě vždy nakopne, to mě povzbudí, to mi udělá bezpečně radost na líci, mi vykouzlí široký úsměv na rtech, rozzáří moje již tak unavená očíčka“ etc. Ano, to je ten blahodárný „životabudič“, jenž dodá člověku přirozeně momentálně ztracenou sílu, denní energii na straně jedné a jenž zažene, rozcupuje na cáry problémy, náhlou únavu a nechuť onoho již tak dlouhého dne, či malý splín na duši na straně druhé!

Pro někoho je lékem např. přes den již desátý „putlák“ velmi silné černé kávy tak jako údajně kdysi pro francouzského literáta H. de Balzaca, popř. šálek dobrého zeleného, nebo černého čaje, energetický nápoj, jedna dvě tabulky pořádně hořké, nebo mléčné čokolády, či jen třeba obyčejný pytlík, sáček sladkostí. Na chvilku, pouhých pár minut „pověsit nohy do vzduchu“, „pochovat“ v rukou voňavý čaj, či teplé „kafčo“, také není k zahození. Popřípadě jen o samotě s cigárkem v ruce na vzduchu rozjímat, relaxovat, meditovat! I to může člověku pomoci, si myslím!

Nesmíme avšak opominout ani jiné přirozené stimulanty, jejichž roli, úlohu, význam, či dokonce závislost na nich si ne vždy plně uvědomujeme, odmítáme si ji připoustit, snažíme se ji jakkoliv bagatelizovat, byť nás podprahově také jistě velice ovlivňuje! Sem patří např. to malé vlídné slůvko (bližního svého), silné povzbuzení, vtip, oblíbená hudba, krátká procházka (?se psem?), něčí společnost, návštěva něčeho zajímavého, různé herní aktivity, projevy zamilovanosti, něžné radovánky etc.

Zde jest uvedena ve fotografiích níže moje dlouholetá závislost, bez které bych se JÁ do jasného rána, dopoledne nikdy řádně neprobral a která mi již vskutku mnohokrát zachránila život!:)) Její nezapomenutelná vůně, neodolatelný šarm, magická síla a nebezpečně hořká chuť, mě doprovází denně a naprosto věrně, musím upřímně říct. Ano, jsem silně závislý, bez mučení přiznávám. Křičím, "Jaká pak droga?", nevím, nerozumím, "O čem to hovoříte?", žádná to pouta, prosím, to bolí, je to přeci obyčejná káva...:)))! A pro hodně hořkou čokoládu udělám taky kdykoliv cokoliv :)!

<> Dřevěný mlýnek na kávu. Pozůstatek ještě po moji babičce a dědovi, docela pěkný to historický artefakt. Dnes již jen dávná vzpomínka a "retro styl" v jednom. <>

<> Milovníci kávy jistě již vědí, že se jedná o tzv. "French press" :)). Můj věrný sluha, vždy k dispozici! <>

<> Tak tohle je, prosím pěkně, moje hlava, moje ruce, moje nohy a nevím, co všechno, když na to přijde :)))) <>

<> Kakao je sice jedna z nejdražších komodit na světě, a to tedy bohužel dlouhodobě, avšak ani to mi nemůže - byť jen sice na krátký okamžik :)) - zabránit v tom, abych si ji čas od času dal, a pak i náležitě vychutnal. Ten pocit prvotní slasti za to každopádně stojí! <> 

Hezký den

S bohémským klidem

Autor textu a fotografií: Bomberious